S12793N
S12626N

Gröbeho vila

Dvoupatrová neorenesanční vila v parku (původně soukromé zahradě) na pomezí Vinohrad, Vršovic a Nuslí byla postavena v letech 1870–1874 podle projektu Antonína Barvitia pro židovského podnikatele Moritze Gröbeho. Autorem interiérů stejně jako nedalekého pavilonu (původně zahradní herna se střelnicí, kuželnou či šachovými stoly) je Josef Schulz. Fresky na fasádě vily prováděl vídeňský malíř Kugler, plastickou výzdobu interiéru vytvořil sochař Detem.Bližší informace o přizvaných autorech bohužel nejsou známy. Srov. Gröbova villa, Český svět I, 1904, nepag. V roce 1905 prodali Gröbeho dědicové vilu i s přilehlými pozemky vinohradské obci, od roku 1906 je park pod názvem Havlíčkovy sady veřejně přístupný. Mezi světovými válkami vila krátce sloužila Vysoké škole lesnické, od roku 1937 sloužila pro ubytování mimopražské mládeže při návštěvě Prahy. Od roku 1939 vilu využíval Hitlerjugend a též Kinderlandverschickung.Jiří Padevět, Průvodce protektorátní Prahou. Místa – události – lidé, Academia, Praha, 2013, s. 344. Kinderlandverschickung byl projekt z roku 1933, který zahrnoval nejprve organizaci zdravotních prázdnin pro městské děti na venkově. Později sloužil jako nástroj k evakuaci dětí z oblastí, které byly bombardovány spojenci, a byl spojen s ideologickou indoktrinací. Blíže k tomu viz: Radka Šustrová, Pod ochranou protektorátu: Kinderlandverschickung v Čechách a na Moravě. Politika, každodennost a paměť 1940–1945, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2012.

Gröbeho vila byla silně poškozena bombardováním 14. února 1945 a následným požárem. Utrpěla celá horní část vily a také značná část parku.Josef Hrubeš – Eva Hrubešová, Pražské domy vyprávějí… II., Orion, Roztoky u Prahy, 1996, s. 127–129.

V roce 1953 byla vila pod vedením architekta Pavla Smetany rekonstruována a až do roku 1990 sloužila jako Ústřední dům pionýrů a mládeže Julia Fučíka. Dnes je Gröbeho vila v majetku městské části Praha 2, která ji pronajímá soukromé firmě, organizující školení a konference.