S12619N

Kříž a čestná stráž na Staroměstském náměstí před radnicí

Záhy po skončení Pražského povstání byly po celém městě vyčíslovány škody a ověřován počet obětí, které přišly o život v boji za osvobození od německé okupace. Na jejich počest byl v symbolickém centru města pod arkýřem Staroměstské radnice vztyčen dočasný památník – kříž sestavený z trámů vyhořelé radnice. Byla u něj postavena čestná stráž a deska s nápisem „Čest hrdinům, kteří zde padli“.Srov. http://www.vets.cz/vpm/333-pametni-deska-popravy-27-ceskych-panu-1621/ (vyhledáno 19. 6. 2017). Lidé k památníku kladli květiny.

Dnešní výzkum uvádí, že počet obětí povstání, jimž byl kříž věnován, se na území Velké Prahy vyšplhal na zhruba 1600 padlých či zavražděných a 3000 zraněných z řad Čechů. Z řad Ruské osvobozenecké armády generála Vlasova zahynulo 300 lidí (z toho 200 bylo povražděno v lazaretech sovětskými vojáky těsně po osvobození), zemřelých osob německé národnosti bylo do 20. května 1945 evidováno 601.Jindřich Marek a kol., Padli na barikádách. Padlí a zemřelí ve dnech Pražského povstání 5.–9. května 1945, Vojenský historický ústav Praha, 2015, s. 8–9. Oběti povstání dnes v různých částech Prahy připomínají památníky a pamětní desky.

Symbolický kříž obětem je dodnes zachován v interiéru radnice, v pamětní síni nacházející se v přízemí věže. Trámy pocházely z vyhořelého vzácného středověkého záklopového stropu obecní síně v nejstarší části radnice, s dochovanou renesanční výmalbou.Josef Hájek, Movité památky na Staroměstské radnici v Praze, in: Staletá Praha XXVIII, č. 1, 2012, s. 47–48.

Sudek tento snímek vyfotografoval z interiéru vyhořelého Sprengerova a Nobileho křídla radnice a zachytil tak i dav naproti.Podobně kříž fotografoval i Josef Voříšek, viz: Josef Voříšek, Praha 1945: očima fotografa, Svět křídel, Cheb, 2013, snímek na s. 69. Voříšek se přátelil s Josefem Sudkem. Jan Mlčoch píše: „Rok na to [v roce 1942] začal Voříšek s Josefem Sudkem podrobně fotograficky dokumentovat chrám sv. Víta, protože byla obava z jeho bombardování.“ Josef Voříšek, Praha 1945: očima fotografa, Svět křídel, Cheb, 2013, s. 123. Při zvětšení snímku je patrné, že se zde před lidmi pohybuje jiný fotografZatím se jej nepodařilo identifikovat., snímající scénu pohotově z kamery na kinofilm. Sudek na rozdíl od tohoto neznámého reportéra fotografoval s velkou deskovou kamerou na stativu a používal velkoformátové negativy 13 x 18 cm. Jeho pozice dále od davu – podobně jako např. při fotografování shromáždění dne 13. května ze střechy paláce Kinských – mu dovolovala získat výtvarně působivý, monumentální snímek, zároveň však poskytovala bezpečné stanoviště pro křehkou a rozměrnou kameru.